1) Cena – levný vás vyjde draho, drahý nemusí být nejlepší
Pokud výcvikář slibuje, že z vašeho jezevčíka udělá za tři stovky policejního psa, utíkejte. Kvalitní výcvik sice něco stojí, ale věřte, že lepší je investovat než se pak bát, že vám Rexík pokouše tchýni. Na druhou stranu, pokud hodina stojí stejně jako nové boty od Gucciho, neznamená to automaticky, že je nejlepší. Cena by měla odpovídat kvalitě.
💡 TIP: Hledejte výcvikáře, který má transparentní ceník, vysvětlí, co v hodině dělá, a ideálně nabízí balíčky lekcí. Cena by měla odpovídat délce a obsahu, ne značce trička, co nosí.
2) Upovídanost – méně slov, více činů
Výcvikář, který hodinu mluví o své revoluční metodě a váš pes mezitím stihne vykopat tunel na druhý konec cvičáku, není ten pravý. Správný výcvikář místo řečí rovnou koná – a váš pes taky. 
💡 TIP: Na první schůzce sledujte, jestli mluví víc s vámi než se psem. A jak reaguje pes – nudí se, nebo pracuje? Pokud výcvik vypadá jako TED Talk, utečte.
3) Spolehlivost
Pokud trenér přijde na první schůzku o deset minut později a dalších čtvrthodinku telefonuje, nemluvě o tom, že dvakrát odvolal váš výcvik, zvažte, jestli chcete v tomto rytmu pokračovat následující měsíce.
💡 TIP: Sledujte, jak komunikuje. Odpovídá na zprávy? Potvrzuje termíny? Má systém? Spolehlivost na začátku = klid v duši později.
4) Způsob, jak ho váš pes vítá
Pes má lepší instinkty než vy. Pokud při setkání s výcvikářem nadšeně vrtí ocasem, je to dobré znamení. Pokud se pokusí vylézt na strom, hledejte dál.
💡 TIP: První setkání je zlomové. Sledujte tělo psa – uvolněný, zvědavý, klidný = dobré. Napjatý, vyhýbavý, schovává se = něco nehraje.
5) Řekněte si o ukázkovou lekci zdarma
Výcvik psa je kolikrát běh na dlouhou trať. Když můžete mít ukázkovou lekci angličtiny nebo jógy zdarma, proč ne lekci se psem? Seriózní trenér nemá problém ukázat, jak pracuje, než se k němu zavážete na delší dobu.
💡 TIP: Zeptejte se na zkušební lekci nebo aspoň možnost se jít podívat, jak pracuje s jinými psy. Pokud to odmítá, něco není v pořádku.
6) Jak dlouho se věnuje psům?
Zeptejte se ho, kolik let se psům věnuje – a hlavně kolik jich sám měl. Výcvikář, který vychoval tři generace skvělých psů, ví, co dělá. Ten, co měl jen jednoho a tvrdí, že ho naučil vyplňovat daňové přiznání, možná trochu přehání.
💡 TIP: Ptejte se – kolik let se psům věnuje? Jaké typy psů cvičil? Má zkušenost s problémovými psy? Jaká je jeho specializace? Jinak vypadá trénink u borderky a jinak u mopse nebo rotvajlera.
7) Korekce nebo pozitivní motivace?
Každý výcvikář má svůj přístup. Pokud na vás křičí, že psa musíte „ukázňovat pevnou rukou“, ale sám se bojí bouchnutí dveří, je něco špatně. Moderní výcvik je o pochvalách a motivaci – ne o tom, kdo křičí hlasitěji.
💡 TIP: Sledujte tón, který používá. Pokud má pes strach nebo je pasivní, je něco špatně. Správný výcvik je radost, ne vojna.
8) Reference – ptejte se ostatních
Znáte někoho, kdo má dobře vychovaného psa? Zeptejte se, kde trénoval! Dobré reference jsou k nezaplacení. Pokud výcvikář mění telefonní číslo častěji než špatní řemeslníci, je to varovný signál.
💡 TIP: Podívejte se na Facebook, Google, – a nebojte se napsat bývalým klientům. Psí komunita je malá, reference se šíří rychle.
9) A co jeho vlastní pes?
Teoreticky umí mluvit každý, ale pokud váš výcvikář žádného psa nemá, nebo je jeho čtyřnohý parťák nevychovaná bestie, něco je špatně. Chtěli byste učitele autoškoly, který sám nikdy neřídil? Přesně.
💡 TIP: Sledujte jeho psa – jak reaguje, poslouchá, komunikuje. Nemusí být robot, ale měl by být klidný a vyrovnaný.
10) Dejte na vlastní intuici
Pokud vám váš šestý smysl říká, že vám na výcvikáři něco nesedí – ať už jeho přístup, komunikace, nebo celkový dojem – věřte mu. To, co vám vadí na první schůzce, se s největší pravděpodobností nezlepší, naopak. Pokud se s výcvikářem necítíte dobře, hledejte dál.
💡 TIP: Po schůzce si dejte chvíli pauzu a zeptejte se: cítil/a jsem se v pohodě? Měla jsem důvěru? Pokud ne, hledejte dál.
V Česku neexistuje žádný oficiální registr nebo certifikační úřad pro psí trenéry – žádné razítko s nápisem “Stát schválil, že umím sedni!”. Takže je to vlastně jako s pekárnou na rohu nebo novou zmrzlinárnou: může to být naprosto boží zážitek… nebo taky pořádný přešlap. Proto se radši ptejte kamarádů, kteří už cvičili, a čtěte recenze online. Pes vám sice neřekne, jak se mu líbilo, ale internet a známí ano.
A pokud hned první výcvikář, na kterého narazíte, bude ten pravý, měli byste si okamžitě vsadit Sportku, protože máte neskutečné štěstí! Ve většině případů to ale chce trochu pátrání, zkoušení a občas i pár ne úplně ideálních pokusů. Ale až ho najdete, poznáte to nejen vy, ale hlavně váš pes.
A co vy? Jak jste našli toho pravého výcvikáře? Nebo vás některý dostal něčím opravdu nečekaným? Podělte se v komentářích!
