Dark Mode Light Mode

Buďte v obraze – štěkneme vám ty nejdůležitější zprávy!

Před přihlášením k odběru newsletteru je nutné potvrdit souhlas se zásadou ochrany osobních údajů. Vaši e-mailovou adresu použijeme pouze k zasílání newsletteru a kdykoliv se můžete odhlásit.
Follow Us
Follow Us

Buďte v obraze – štěkneme vám ty nejdůležitější zprávy!

Před přihlášením k odběru newsletteru je nutné potvrdit souhlas se zásadou ochrany osobních údajů. Vaši e-mailovou adresu použijeme pouze k zasílání newsletteru a kdykoliv se můžete odhlásit.

Jak to vidí Zoe: Lovecký pud nezastavíš!

S páníčkem jsme strávili hodiny výcviku. Denně trénujeme povely, pracujeme na poslušnosti a chodíme na procházky, kde mě učí, jak se chovat a být vzorným psem. Všechno jde podle plánu. Ale pak přijde okamžik, kdy se všechno to cvičení vytratí. A tím okamžikem je, když ucítím stopu. Třeba po králíkovi, ale vlastně je úplně jedno, čí stopa to je. Jakmile ji ucítím, vystartuju a jdu po ní!
Jakmile nasaju ten charakteristický pach, zapomínám na všechno. Jsem lovecký pes. A nic mě nezastaví.

A v ten moment je to, jako by se mi v hlavě zapnul červený poplašný signál. Všechny ty hodiny výcviku, všechny ty povely, které bych měla poslušně plnit… to všechno zmizí jako pára nad hrncem. Jakmile nasaju ten charakteristický pach, zapomínám na všechno. Jsem lovecký pes. A nic mě nezastaví.

500 hodin výcviku vs. jedna čerstvá stopa

Víte, jak to bývá, když máte nějaký cíl, ale pak se objeví něco tak lákavého, že ho najednou zapomenete? Například si představte, že jste na dietě. Pečlivě se držíte, všechno si počítáte a hlídáte. A pak někdo před vás postaví misku zmrzliny, kterou ještě zalije karamelem. A co uděláte? Otočíte se a říkáte: „Ne, dneska ne!“ Ale po pěti minutách už držíte lžičku v ruce a slastně si dopřáváte… Prostě to nevydržíte!

A tak je to i se mnou a jakoukoliv stopou. I když vím, že bych měla poslouchat, že bych měla zůstat u páníčka, v tu chvíli už neexistuje nic jiného než ta stopa. Jakmile ji ucítím, je to jako bych zapomněla na všechno ostatní.

Reklama

Nechci nakupovat… a přesto odcházím s taškou

Pokud to pořád nechápete, představte si to jinak. Jdete do obchodu. Rozhodnete se, že si jen něco prohlédnete. Nechcete utrácet, nemáte v plánu nic kupovat. Ale pak to spatříte. Výprodej. Sleva 70 %. Váš mozek křičí: „Ne, teď fakt ne!“ Ale vaše ruce už berou kabát. A najednou si říkáte, že ten kabát vlastně potřebujete. A k tomu ještě nějaké šaty. Možná boty. A za chvíli si už nesete plnou tašku věcí, které jste vlastně vůbec nechtěli.

I když vím, že bych měla poslouchat, že bych měla zůstat u páníčka, v tu chvíli už neexistuje nic jiného než ta stopa“.

Tak přesně takhle to mám já se svou loveckou vášní. I když vím, že by to nebylo správné, že bych měla dál poslouchat a ignorovat ten impuls, stejně za tím králíkem nebo srnkou běžím. Prostě to nejde zastavit. Tak to máme v krvi. A nakonec? Jsem stejně šťastná, že jsem se nechala unést. Vždycky to stojí za to!

Omlouvám se všem páníčkům a psům, kteří tomu mému loveckému výletu nikdy neporozumí. Ale víte co? Jsou věci, které prostě nemůžete pochopit, dokud to nezažijete. A lovecký pud? Ten je jednou z nich. 😎

Zoe je fenka-kříženec, která vám představuje lidský svět z psí perspektivy.

Buďte v obraze – štěkneme vám ty nejdůležitější zprávy!

Před přihlášením k odběru newsletteru je nutné potvrdit souhlas se zásadou ochrany osobních údajů. Vaši e-mailovou adresu použijeme pouze k zasílání newsletteru a kdykoliv se můžete odhlásit.
Přidat komentář Přidat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Předchozí příspěvek

BiBi FOOD: Psí gastro revoluce po česku

Další příspěvek

Psí drby– Zima? Tohle že je zima?!

Reklama