„Já chápu, že máš občas pocit, že nám nerozumíš, a chceš navázat spojení. Jenže víš, jak to působí z mé strany? Ty se postavíš na čtyři (fakt, viděla jsem tě!) a začneš na mě: ‚Haf haf!‘ No a teď mi řekni – jak si myslíš, že to zní? Připomíná mi to spíš zaječí kýchání než pořádný psí pozdrav. A přestože to myslíš upřímně, já se z toho můžu akorát tak schovat za keř, protože ta trapnost je fakt neúnosná.
Nejvíc se stydím, když na mě štěkáš v parku před ostatními psy. Jasně, myslíš si, že je to vtipné, ale tu trapnost cítí i bišonek Láďa, který kromě šunky u nosu necítí nic. 
Ale víš co? I když neumíš štěkat a ztrapňuješ sebe i mě, stejně tě mám ráda a nevyměnila bych tě. Každý máme své způsoby, jak se snažíme vyjádřit, i když ne vždycky dobře vnímáme, jak to působí na ostatní. Takže se dohodneme: já štěkám, ty hladíš. Ty dáváš pamlsky, já dávám radost. Každý děláme to, co umíme nejlíp, a v tom se vzájemně doplňujeme. A až budu chtít, aby ses ke mně se štěkáním přidal, dám ti vědět.
Zoe je fenka-kříženec, která vám představuje lidský svět z psí perspektivy.
